PCInt/Il Programma Comunista publikovali na Facebooku příspěvek zhodnocující první čtvrtletí 2021 a výčet represe vůči proletářskému boji v Itálii.
První čtvrtletí 2021: preventivní odplaty
- Piacenza: rozhodnuto o domácím vězení pro aktivisty SI Cobas
- Boloňa a Ferrara: rozsudky a odsouzení pro odborové organizátory, dělníky a solidarizující elementy za „dělnické pikety“ (násilí vně státní moc!) okolo sporů z roku 2014
- Janov: pátrání a vyšetřování proti dělníkům, kteří blokovali lodě plné zbraní
- Turín: domovní prohlídky a obvinění proti dělníkům, neorganizovaným odborářům, militantům z hnutí NoTavu, kteří měli dost poslouchání lží buržoazní levice na 1. Máje 2019
- Kdekoli: příkazy k vyhoštění neevropských bojujích dělníků, odnětí a pozastavení povolení k pobytu a další útlak
- Víceméně po celé ItáIii: obvinění, domovní prohlídky, vazby „nebezpečných“ anarchistů libujících si v pyrotechnice a ohňostrojích a „podezřelých osob“ z nostalgického reformistického ozbrojeného boje obviněných ze zasílání kulek a výhrůžek…
Jako vždy nemůžeme než vyjádřit naprostou solidaritu s těmito oběťmi buržoazní nadvlády, bez ohledu na mnoho nebo jen málo politických rozdílů nebo odlišnosti v hodnocení odborů, které mezi nimi a námi mohou být: obé nás dělí propast od kolektivního kapitalisty, jeho institucí, jeho orgánů. A nepřekvapuje nás nepoměr mezi údajnými skutečnostmi a represivními kroky.
Hospodářská krize otevírá cestu ke společenské a potenciálně politické krizi. I kdyby stát prostřednictvím svých orgánů - odborových svazů a sociální asistenčních služeb, a reformismu všeho druhu prozatím naši třídu stále držel pevně v okovech a dusil její sílu, představitelé buržoazie vědí, že musí „zardousit už v kolébce“ jakýkoliv odpor, jakýkoliv spor, jakýkoliv boj, i ten nejmenší, který by v postupně zostřující se situaci mohl „dát zelenou“ k obnovení mnohem širšího hnutí, přinejmenším k na rovině ekonomického obranného boje.
Tyto nenávist vzbuzující perzekuce demokratismu jsou jen slabou ozvěnou těch, kterými trpí naši třídní bratři a sestry ve všech částech světa, zejména ti, kteří jsou zavlečeni do „národních“ válek rozpoutaných imperialistickými státy.
Neexistují žádné zkratky: cesta je dlouhá a plná překážek, ale i tyto epizody ukazují cestu, způsob, pro obnovení proletářského hnutí.
Musíme se organizovat teritoriálně a centrálně, abychom se ubránili před útokem kapitálu, vzdorovat spoutání a vnuceném nesnesitelným podmínkám všeho druhu, které představují praktiky odborů a pidiodborů plně začleněných do systému, a demagogické kouřové clony těch, kteří chtějí využít proletářské bojovnosti pro budování institucionální „politické“ kariéry. Na protiproletářské útoky vládnoucí třídy reagujeme stále rozsáhlejší a bojovnější jednotou v bojích a prací na organizaci mezinárodní komunistické strany.
26. 3. 2021